Libějovický odkaz barokní krajinotvorby

Při cestě z Písku do Českých Budějovic leží na pravoboku od hlavního tahu kraj libějovicka a chelčicka, který je víc než čím jiným známý svojí ovocnářskou historií. Spolu s nedalekými Lhenicemi. Moje cesta sem byla zahalená mrholením a zářijovou mlhou, ale vůbec mi to nevadilo, protože ty sady si vodu zasloužily. A já časem vždycky oschnu. 

Myšlenková linka, která mě sem popravdě dovedla byla barokní krajinná kompozice, o které  se určitě moc neví, a přesto si zaslouží místo po boku komponované krajiny rodu Schliků na Jičínsku, nebo tvrdší Valdštejnovy architektury tamtéž. Ta libějovická kompozice je ale o dost skromnější a taková hezky jihočeská. Centrem jsou právě Libějovice a jejich nový zámek. Celé libějovické panství přešlo v 17. století do vlastnictví rodu Buquoyů, který zde vytvořil velkorysé stavební a krajinářské úpravy. 

Hlavní osou celé kompozice se stala nově vysázená čtyřřadá alej, která spojovala nový zámek s kaplí sv. Máří Magdaleny. Směrem od zámku osa pokračovala na druhou stranu zakončená poutním kostelem na Lomci, ke kterému vedl průsek lesem. 

Lomec, kaple sv. Máří magdaleny